Jako u babičky...

...na zahradě...a přitom ve městě.

Já jsem se tak dobře přestěhovala, mám to tu moc ráda. Za okny břízy a před domem takový skoro dvorek, se starými průlezkami, pískem, zašlým klepáčem na koberce a stromem, který má větev jako stvořenou na pohoupání.

A taky dvě oprýskané lavičky, osezené, opršené...:)

Děti odpoledne vypuštěny do prostoru...tak slunečno...

Já jsem si uvařila kafíčko do puntíkovaného /puntíků málo, ale za to důmyslně zakomponované :)/
a po dlouhé době jsem se začetla do knihy...dala jsem si povídkovou, norskou Krajinu s pobřežím...zajímavě poskládáný výběr...

Hřála jsem se na slunci, na sobě jen lehkou letní sukni a opalovala jsem si nohy...v květnu jako v červenci....počasí je pořád nějaké posunuté :)

Společnost mi dělal oblíbený malý zvoneček...testovací...zkoušeli jsme tehdy akorát novou, hodně lesklou koženku, tak jsem ji testovala v provozu...a vypadá pořád dobře, co? I po letech :) Jen jsem si k ní teď nechala došít nový červený popruh, protože ten starý jsem z nějakých záhadných důvodů někde ztratila...těžko říct...možná jsem ho přestěhovala na jinou mou kabelku...:)

Příjemné odpoledne venku...všude plno různého hmyzu, vůně listí a trávy...zkrátka opravdu jako na venkově. :)

Akorát teda v okolí nikde žádná rozkvetlá třešen...ale pusa pod rozkvetlým kaštanem se určitě taky počítá...sladká...:)

Tak hezký večer, dobrou noc a dobré ráno :)...
A puntík k tomu...to musí být :)

Slunce v hrnku...

...a malé věci, které mě dělají v práci šťastnou...

Včera byl všude takový mír a klid, nikdo nikam nespěchal...Od autobusu chodím cyklistickou stezkou, stromy po stranách spínají své koruny v tichém loubí...odevzdaně...zelená chodba na kraji města, vytržená...

A tak jsem si cestou do práce na jednom dvorku natrhala kytici drobných růžových kvítků...a dala je do sklenice od kefíru...

Světlo se prodíralo přes sklo i přes ty květy....dokonce jsem si kvůli té chvíli uklidila na stole, abych se mohla těšit stínovou hrou...Káva ve skleněném hrnku se čtyřlístky a růžičkami a čaj v obrovském baravném puntíkatém /není můj, ale když už jsem byla v práci sama, neodolala jsem a vypůjčila si ho. :)/

Lenošný medvídek hlídá nové látky, těším se na ně, až z nich ustřihnu první kus na kartu do vzorníku a přiložím k nim ostatní barevné části...a pak z nich budou kabelky...I když je vidím ještě takhle "rozložené", vždycky mě konečný výsledek překvapí. Barevně, dohromady, spojené v celek...v černobílém světě by nikdy nebylo tolik harmonie a nepředvídatelných překvapení...
Puntíkovaný prototyp z naší kabelkárny :)....prototypy mám nejraději, prvokousky, nedokonalé, s vadami, trochu našišato třeba...schválně, kdo uhodne, k čemu bude sloužit tohle? :)

A v nejbližším pohledu kávově smetanová pěna, slunce v hrnku, chrochtavý maskot pro štěstí, čtyřlístek na zádech, ....a pak už jen cvakací Eliščina sponka, kterou si dávám ofinu z čela...hlavně se nezapomenout, aby tak pak člověk nevyrazil ven mezi lidi  :)

A co vám dělá radost v práci?

:)

Mějte se puntíkatě!

Pomalu...plynule

Nejraději mám rána, která plynou pomalu...Ráno vstát do ticha, za oknem se už dávno vyklubalo slunce...a po ranních stereotypech vůně čerstvě mleté kávy a bublání překapávače. Na chvíli zapomenout, že se někam spěchá...

A v pozadí výjimečně křivě rostlá kytka, zachráněná z květinářství u domu. :)

Puntíkovaný hrneček po babičce...celou sadu dostala babička před více než 60 lety jako svatební dar. Nevím přesně, kolik kousků kompletní servis obsahoval, ale já si opečovávám konvičku, dva hrnečky, cukřenku a mléčenku. Cukřenka už nemá víčko. Kdoví, jestli k šálkům původně patřily také talířky...Hlavně, že babička s dědou jsou stále spolu, starší než ty puntíkaté :)

Jako malé mi do puntíkáčku připravovala babička mléko s medem...mně i ostatním vnučkám. Linka na horním okraji už je pořádně ohlazená tisícerým dotekem rtů. Babička měla v kredenci vůbec spoustu zajímavých hrnečkových kousků. Možná že už v téhle době ve mně zakořenila touha shromažďovat pěkné, barevné hrnky. Povedenému hrnku neodolám nikdy. I když jich prý mám víc než dost, potřeba rozšiřování hrnečkové zásoby se vůbec nesnižuje. Miluji je...a puntíkované obzvlášť.

Mávám z vlaku na cestě do Prahy. :)

PS: Právě jsem dopila kávu z papírového kelímku...absolutně bez puntíků... :)