To se vezme náramně naleštěná lžička, zatají se dech a pak se zlehka klepne...A je to. Pokaždé se těším jako malá holka...škoda, že se tahle vanilkou vonící dobrota rozplyne na jazyku tak rychle...I přes pomíjivou prchavost křupnutí, stojí tenhle okamžik vždycky zato.
 |
| Amélie je ilustrační, creme brulle jsem poctivě vyfotila a zkonzumovala minulou sobotu. :) |
A mně se zrovna líbí brijé...ojé :)...a kdo nevěří, ať se koukne semhle a nasadí si sluchátka, takový sympatický francouzský pán vám to nesčetněkrát rád zopakuje:
Naučte se objednat si creme brulle správně :)
A aby se mi tenhle puntíkatý koutek nezvrhl v místo, kde se píše jen o jídle /poněvadž na to jsem opravdu vynikající odborník/, přidávám ještě Amélii s úžasně puntíkovaným deštníkem, který si určitě jako zapálený puntíkofil taky v dohledné době pořídím...zvlášť jestli bude nadále tak deštivo a sychravo jako tento týden...ovšem do zimního kabátu a botek už mě ta matka příroda nedostane ani náhodou. Obojí jsem pečlivě uložila do skříně a do příští zimy to nechci ani vidět.
 |
| S takovým deštníkem by mi ani nevadilo, že prší :) |
A víš že to jsem asi ještě nejedla?
OdpovědětVymazat